Jak zlepšit reprodukovatelnost ve Vašem výzkumu?

Špatná reprodukovatelnost může mít významný dopad na Váš výzkum, kariéru a vědecký pokrok jako celek. Při výběru protilátky je běžné, že výzkumníci vybírají protilátky, které byly citovány v předchozích studiích. Selekce protilátek pouze na základě citací však může nést velké riziko. Produkce protilátek a validační techniky se neustále vyvíjejí a protilátky, které byly kdysi považovány za specifické, od té doby reagují s jinými proteiny. ​​Výběr nejspolehlivějšího typu protilátky je jednoduchým řešením, jak se vyhnout nereprodukovatelnosti. K dosažení přesných, reprodukovatelných výsledků musí mít protilátky použité ve Vašem výzkumu vysokou specificitu a nízkou variabilitu mezi jednotlivými šaržemi, ale tyto faktory se mezi polyklonálními, monoklonálními a rekombinantními monoklonálními protilátkami liší. Rekombinantní monoklonální protilátky překonávají mnoho problémů spojených s polyklonálními a tradičními monoklonálními protilátkami. Klonováním genů protilátek do expresních vektorů s vysokým výtěžkem lze řídit kódující sekvence, což vede ke zlepšené specifitě a citlivosti protilátky. Kromě toho se metoda rekombinantní produkce vyhýbá několika problémům spojeným s použitím hybridomů. To vede k protilátkám s velmi vysokou konzistencí mezi jednotlivými šaržemi, což Vám poskytne vysoce reprodukovatelné výsledky. Více informací na toto téma naleznete na blogu Abcamu.